Jak stanovit cíl

Individuální plánování jednoduše a srozumitelně

Jak najít smysluplný cíl

Zdaleka ne všichni klienti mají zájem si každý půlrok stanovit nějaký nový cíl. Často se stává, že se do plánů píší formální a neužitečné cíle. To je ztráta času pro klienty i personál. Proto se této části individuálního plánu věnujte pouze v případě, že klient má nějaký užitečný cíl, na kterém mu doopravdy záleží.

Otázky pro klienta

Samotné slovo cíl může být pro některé lidi matoucí. Slovo cíl je totiž běžně spojené s úsilím, výkonem nebo plněním nějakých úkolů. Proto raději nepokládejte klientovi otázku: Jaký je váš cíl? Řada lidí nebude vědět, na co se jich vlastně ptáte. Zkuste raději například tyto otázky:

Co je teď pro vás důležité?
Co od nás potřebujete? A co ještě?
S čím potřebujete pomoci?
Co si přejete?
Co potřebujete k tomu, abyste byl spokojený?
Co vám schází? Trápí vás něco?
Co potřebujete vyřešit?
Co byste chtěl zvládat samostatněji?

Otázky pro personál

Podobné otázky si můžete položit i v týmu pracovníků, kteří se plánování účastní:

Na co se nyní při práci s klientem společně zaměříme?
Jaký problém je nyní potřeba řešit?
Má klient nějaké nenaplněné potřeby?
Má nějaké konkrétní přání?
Chce se klient něco naučit? V něčem osamostatnit?
Co dalšího můžeme pro tohoto člověka udělat, aby se mu lépe žilo?

Při stanovování cíle musíme dát velký pozor na to, abychom klientovi nevnucovali svůj vlastní názor a své vlastní představy. Do individuálního plánu patří pouze cíle, které sám klient vnímá jako důležité a má o ně zájem. Pokud například klient nerad chodí ven, tak by se v jeho plánu rozhodně neměl objevit cíl: „Budu častěji chodit na procházky". I když jsou procházky zdravé, tak do plánu tohoto klienta takový cíl nepatří. Stejně tak do individuálního plánu nepatří cíle rodiny a příbuzných, pokud jsou v rozporu s tím, co si přeje klient.

Cíl musí být konkrétní

Cíle v mnoha individuálních plánech bývají často nejasné a mlhavé. Zde je pár příkladů chybně formulovaných cílů:

Zvýšit samostatnost při úklidu.
Rozvoj jemné motoriky.
Zlepšit sociální kontakt s rodinou.
Prohlubování školních znalostí.
Zapojit se do aktivizačních činností.
Pokračovat v nácviku péče o domácnost.
Zlepšit orientaci v areálu.

Když si přečtete tyto cíle, tak moc přesně nevíte, o čem je přesně řeč. Pouze tušíte. Dejte si pozor na slova zvýšit, posílit, zlepšit, prohloubit, rozvinout, pokračovat, zapojit. Použití těchto slov obvykle vede k tomu, že je cíl mlhavý a neurčitý.

Cíl musí být jasný, konkrétní, vyjádřený srozumitelně a česky, bez použití odborné terminologie. Každý (i klient) musí hned pochopit, o co jde. Například:

Chci zvládnout sám si ustlat postel.
Chci si umět sám pustit televizi a najít oblíbený program.
Chci alespoň jednou měsíčně vidět svého bratra.
Chci si procvičit počítání, abych uměl spočítat peníze při nakupování.
Chci se dvakrát za týden účastnit práce v keramické dílně.
Do tří měsíců se chci naučit vařit tři nová jídla.
Chci umět sám dojít do dílny, do jídelny a do tělocvičny.

Po přečtení těchto cílů přesně víte, o co se jedná. Kdokoliv si takový cíl přečte, získá jasnou představu o tom, co klient chce.

Pusťte si videonávod

1. Cíle v individuálním plánování

2. Čtyři kroky individuálního plánování

3. Otázky, které vedou k nalezení cíle

4. Krátkodobý individuální plán

5. Krátkodobý a dlouhodobý cíl

6. Co není osobní cíl

7. Jak dobře formulovat cíl

Stáhněte si užitečné materiály

Krátkodobý plán
Vzorový formulář pro krátkodobý plán.

Pracovní listy

E-book
Individuální plánování jednoduše a srozumitelně

Chcete ípéčko?

Program ípéčko teprve vzniká. Toto je první pilotní verze. Slouží pouze k tomu, abyste si udělali představu, jak bude program vypadat. Dokončení programu bude finančně nákladné. Proto musím nejprve vědět, jestli byste takový program chtěli. Za váš názor předem děkuji.

Jiří Sobek, autor programu ípéčko