Kdy je správné říct klientovi ne

Řada pracovníků a pracovnic v sociálních službách se snaží být vůči klientům co nejochotnější. Snaží se každému obětavě vyjít vstříc. Jsou ale situace, kdy je naopak správné říct klientovi ne. Pojďme některé tyto situace společně prozkoumat.

Říct ne je těžké

Představte si, že vás klient požádá, abyste mu uvařili a donesli kávu. Běžně si ale kávu vaří sám. Ani dnes nevidíte žádný zvláštní důvod, proč by to mělo být jinak. Toto je příklad situace, kdy je na místě říct klientovi laskavé a zároveň zřetelné ne.

V sociálních službách platí zásada, že pracovník by měl klientovi pomáhat pouze s tím, co klient sám nezvládne. Pokud je klient schopný ustlat si postel, utřít prach, donést si talíř s jídlem nebo si dojít na nákup, neměl by tyto činnosti vyžadovat od pracovníka.

Pro některé pracovníky je těžké klienta odmítnout. Nechtějí vypadat neochotně a mít pocit, že klienta zklamali. Pokud ale bude pracovník dělat za klienta i věci, které by klient zvládnul sám, tak mu tím dlouhodobě škodí. Klient postupně ztrácí svoji samostatnost a ve všem se začne spoléhat na personál.

Laskavé ne může být pro klienta v mnoha situacích tou nejlepší službou. Je důležité nesnažit se být ochotný za každou cenu, ale podporovat klienta v tom, aby co nejvíce využíval své vlastní síly a schopnosti.

Já si to tu platím

Někteří klienti říkají: „Já si to tu platím a proto musíte dělat, co já chci.” To ale není pravda. Klient má právo na pomoc a podporu ze strany personálu pouze v těch věcech, které sám bez pomoci nezvládne. Nemá automatický nárok na plný servis.

Každý klient samozřejmě potřebuje pomoc s jinými věcmi. V individuálním plánu každého klienta by proto mělo být popsáno, co zvládá sám a s čím potřebuje pomoc personálu. A pokud klient z čisté pohodlnosti vyžaduje pomoc i tam, kde to není nutné, je na místě říct ne.

Tak rád vás vidím

Zkuste si představit, že po několika dnech volna přijdete do práce. Jeden z klientů vás spontánně obejme jako vyjádření radosti, že vás opět vidí. Vám to ale není moc příjemné. Toto je další příklad situace, kdy je na místě říct klientovi vhodným způsobem ne. Je lepší nabídnout pro příště jiný způsob přivítání.

Existují různé situace, kdy se klient vědomě či nevědomky snaží překročit vaše fyzické hranice. Každý člověk má tyto hranice trochu jinde. Je správné si tyto hranice uvědomovat a chránit.

Překračování fyzických hranic může mít nejrůznější podobu. Klient se může snažit dotýkat se vás nevhodným způsobem. Nebo při hovoru s vámi používá vulgární či nevhodný způsob vyjadřování. Říká věci, kterou jsou pro vás nepříjemné. Někteří pracovníci a pracovnice se snaží vyhnout konfrontaci a podobné chování tolerují.

Je důležité v podobných situacích dát jasně najevo, že toto chování je nepřijatelné. Můžete například říct: „Pokud nepřestanete, odejdu z místnosti.“

Je to jen maličkost

Může se stát, že vás klient požádá, zda byste mu nezaskočili do obchodu nebo do bufetu pro nějakou maličkost. Vy již ale máte po pracovní době. „Ale to nevadí,” řekne vám klient, „tak to můžete koupit cestou z práce a donést až zítra.”

Pro pracovníky v sociálních službách je důležité umět si hlídat hranice osobního a profesního života. A klienti se někdy snaží tyto hranice překračovat. Pokusy zaúkolovat pracovníka i mimo jeho pracovní dobu jsou pouze jedním příkladem.

Další způsob, jak může klient narušovat vaše hranice, jsou telefonáty mimo pracovní dobu. Stává se, že klient získá pracovníkovo soukromé číslo. Někdy mu ho pracovník sám dá nebo si ho zjistí jinak. Klienti pak pracovníkům telefonují v době jejich volna, večer, o víkendech nebo o dovolené. Pracovníkům takové telefonáty většinou nejsou příjemné, ale často se proti nim nedokáží ohradit.

Klient se může snažit překročit hranice pracovníka i jiným způsobem. Vyptává se například na podrobnosti ze soukromého života, chce vidět fotografie dětí a podobně. Je pouze na rozhodnutí pracovníka, kolik věcí chce klientovi ze svého soukromí sdělit. A když klient ve vyptávání pokračuje, je správné si své soukromí chránit.

Vzájemný respekt

Zřetelné nastavení hranic nevylučuje, že pracovník má ke klientům vřelý vztah a má o ně opravdový zájem. Právě naopak. Hranice je potřeba vyjasnit v každém fungujícím vztahu. Když jsou hranice jasné, obě dvě strany se cítí lépe.

Respekt k hranicím bývá obvykle vzájemný. Pracovník respektuje hranice klienta a zároveň chce, aby i klient respektoval jeho hranice. Říct klientovi ne může být těžké. Občas je to ale to nejlepší, co můžeme pro klienta udělat.

Líbil se vám tento článek? Tak ho sdílejte dál! Díky.

Jiří Sobek
Lektor, konzultant a nadšený pisatel článků.

Akreditované online kurzy

Objednejte si nový e-book!

Nejstručnější a nejsrozumitelnější návod,

jak vytvořit kvalitní individuální plán.

Čeká vás 42 stran, které jsou nabité konkrétními postupy, technikami, zkušenostmi a příklady z praxe. Naučíte se vše potřebné, abyste dokázali plánovat dobře a s chutí.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů