Články

Práce v sociálních službách je jako chůze po tenkém laně. Jak nespadnout?

Letos v srpnu všem vyrazila dech francouzská provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongongaová, když ve výšce 35 metrů bez jištění přešla po laně přes Vltavu. Celkem ušla 350 m. Polovina trasy ale nevedla nad vodou, nýbrž nad pevnou zemí. Zdá se vám to odvážné? Nebo je pro vás větší adrenalin to, co zažíváte s vašimi klienty v sociální službě? Sama Bongongaová nepokládá svůj...

Největší chyba v individuálním plánování

Individuální plánování v pobytových službách provází jedno velké nedorozumění, které pracovníkům i klientům zbytečně komplikuje život. Jde o kuriózní představu, že všichni klienti by měli mít každý půlrok stále nové a nové cíle a tyto cíle by celý život až do smrti měli svědomitě plnit. Kdo z nás takto žije? A proč by tak měli žít klienti sociálních služeb? Smyslem individuálního plánování...

20% lidí trpí vyhořením. Co s tím?

Od května 2019 je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) syndrom vyhoření oficiálně klasifikován jako lékařská diagnóza. A co je šokující: podle vyjádření odborníků trpí tímto syndromem v České republice zhruba každý pátý člověk. Vyhoření je výsledek dlouhodobého pracovního stresu. Projevuje se v oblasti fyzické i psychické. Člověk dlouhodobě cítí únavu a vyčerpání, mohou se objevit bolesti hlavy, nespavost, časté infekce, problémy...

Motivace vs. manipulace v sociálních službách

Představte si, že máte klienta pana Karla. Nejraději sedí v křesle a sleduje v televizi své oblíbené programy. Vy byste ale byli rádi, kdyby se trochu víc hýbal, chodil na procházky a třeba se i zapojil do nějakých aktivit. Chcete pana Karla motivovat. Kde je ale hranice mezi motivací a manipulací? Co je v pořádku a čemu se naopak vyhnout? Podobné otázky se...

5 důvodů, proč kvalitní individuální plány vznikají v týmu

Když individuální plán vytváří spolu s klientem jeden jediný člověk, tak je to většinou poměrně pracný a zdlouhavý proces. Pro velkou část zaměstnanců je to strašák a noční můra. V týmu jde vše daleko lépe. V podstatě každý, kdo to zkusil, říká to samé: v týmu je plánování mnohem snadnější a zároveň efektivnější. Lidé si vymění důležité informace. Objeví se daleko více...

6 věcí, které vás zachrání před vyhořením

Obrovská dlouhotrvající únava, frustrace, zklamání a nechuť se mezi lidmi objevují stále častěji. Podle studie pražské psychiatrické kliniky se 34% lidí v České republice cítí být ohroženo syndromem vyhoření. Co dělat, abyste v práci nevyhořeli i vy? Možností je naštěstí celá řada. Žijte přítomností Harvardští psychologové Matt Killingsworth a Daniel Gilbert ve svém výzkumu zjistili, že lidé jsou spokojenější, když...

Jak poznáte, že jste vyhořeli

„Už dva týdny jsem byla na neschopence a teprve tehdy jsem si uvědomila, že jsem vyhořela.“ Takto líčí svůj zážitek s vyhořením jedna pečovatelka z domova pro seniory. „Že bych mohl vyhořet? Zrovna já? Tak o tom jsem nikdy neuvažoval. Dokud mě to nepotkalo,“ popisuje mladý podnikatel z Brna. Zní to zvláštně, ale člověk si vůbec nemusí všimnout, že se...

Jaké riziko je v sociálních službách přijatelné

V minulosti bylo riziko v sociálních službách vnímáno jako cosi nepřijatelného. V dobách ústavů a velkých institucí panovala snaha klienty chránit před všemi nástrahami života. Téměř za každou cenu. I za cenu velkého zasahování do svobody a soukromí klienta. I za cenu nerespektování jeho vůle. V moderních sociálních službách je cílem opustit situaci, kdy je člověk „v bezpečí, ale nešťastný“ směrem ke zmírnění...

10 otázek pro sestavení dobrého rizikového plánu

Ať se nám to líbí nebo ne, klienti sociálních služeb se ve svém životě setkávají s nejrůznějšími riziky. Mnoho zaměstnanců si klade otázky, jak rizikové situace zvládat bezpečně. Bez zbytečného omezování klientů a zároveň bez přehnaného riskování. Několik užitečných vodítek najdete v tomto článku. Riziko patří k životu V minulosti byla každá riziková situace vnímána jako něco nežádoucího. Jako něco,...

Individuální přístup: fráze nebo realita

Pan Kučera žil pár let v domově pro seniory v jednom menším městě. Nohy mu ještě celkem sloužily a tak si každý týden dopřával malou radost. Vždycky ve středu se vypravil přes park do blízké kavárny na jedno kapučíno s větrníkem. Pak se ale stala ta nepříjemnost na namrzlém chodníku. Uklouzl a byla z toho zlomenina. I když se zotavil, zdaleka už...