7 pokušení v pomáhající profesi

2.1. 2015Jiří Sobek1459x0 Komentářů

Když hovoříme o tom, jak předcházet vyhoření, hovoříme zároveň o tom, jak dobře pečovat sami o sebe, jak věnovat dostatek pozornosti svým potřebám, jak se sebou zacházet jemně a vlídně. Někdy ale přistupujeme ke své práci s vnitřním nastavením, které nám péči o sebe samotné výrazně komplikuje a někdy i znemožňuje. Možná si toto nastavení ani neuvědomujeme, je v nás hluboce zakořeněno a považujeme ho za samozřejmé. Prvním krokem je tedy uvědomění si, jaké pokušení se nás v pomáhající profesi týká. Zde jsou nejčastější z nich:

1. Být vždy ochotný a milý

Snaha nezklamat ostatní, všem vyjít vstříc, být se všemi zadobře, být vždy přívětivý, každému pomoci. Odvrácenou stranou tohoto postoje je potlačování negativních emocí, jako je například podráždění, hněv, zklamání apod.

2. Přehlížení vlastních potřeb

Potřeby ostatních lidí jsou důležitější, než mé vlastní potřeby. Nejprve je potřeba postarat se o druhé lidi. Moje potřeby mohou počkat na později. Nakonec stejně vlastně skoro nic nepotřebuji. Výsledkem je zanedbávání vztahů, koníčků, vlastního rozvoje apod.

3. Vše musím zvládnout sám

Právě u příslušníků pomáhajících profesí je častá neschopnost nechat si sám pomoci. Člověk si neumí říci o pomoc a neumí pomoc přijmout. Odmítá opustit roli pomáhajícího a být na chvíli tím, kdo naopak pomoc sám potřebuje.

4. Neochota vidět a řešit své problémy

Řešení klientových problémů nahrazuje řešení vlastních problémů. Člověk se od svých vlastních problémů odvrací, tváří se, že neexistují a doufá, že časem zmizí. Čím méně pozornosti věnuje člověk vlastním problémům, s o to větším nasazením řeší problémy druhých lidí.

5. Pocit přehnané odpovědnosti

Lidé v pomáhající profesi mohou cítit přehnanou odpovědnost za klienty a celkově za ostatní lidi. To může být velmi vysilující a rovněž i omezující pro klienty. Pocit přehnané odpovědnosti s sebou přináší potřebu mít vše pod kontrolou.

6. Touha po dokonalých výsledcích a jejich ocenění

Přehnané očekávání výsledků a úspěchu. Vše se musí podařit. Klienti se osamostatní. Budou vděční za pomoc. Projekty skončí úspěchem. Nové nápady se podaří uskutečnit. Kolegové a nadřízení projeví uznání.

7. Spoléhání na budoucnost

Až udělám ………., až dokončím ………, pak budu spokojený. Pak si odpočinu. Pak pro sebe něco udělám. Potom. Doufáme, že spokojenost a čas odpočinout si přijde někdy v budoucnu. Nejprve ale musíme dokončit úkoly, které před námi teď stojí.

Které pokušení pokouší právě Vás? Ke kterému chování máte (aspoň občas) sklony?