9 skvělých aktivit pro vaše klienty

Pracovníci v sociálních službách často řeší otázku, jak naplnit volný čas klientů. Jak je zapojit do různých činností. Nezřídka ale zaznívá povzdech, že se klienti do nabízených aktivit zapojit nechtějí. Že jsou pasivní. Že by nejraději nedělali nic. Proč to tak je a co se s tím dá dělat?

V první řadě je důležité podívat se na to, jaké činnosti klientům nabízíme. V mnoha organizacích bývají na chodbách vystavené výrobky klientů. Mnohdy ale působí spíše jako výtvory dětí z mateřské školky. A to i v zařízeních, kde žijí dospělí lidé s mentálním postižením či senioři. V jiných organizacích naopak najdete krásné a hodnotné výrobky, u kterých je jasné, že je dělal dospělý člověk.

Když dospělý klient lepí sněhuláka z vaty, asi jen těžko získá pocit, že tvoří něco hodnotného a užitečného. Když ale vyrábí například keramický hrnek, pocit smysluplnosti je mnohem vyšší. Hrnek si totiž někdo koupí a bude z něj pít a to dává člověku dobrý pocit a motivaci.

Aby se klient do nějaké činnosti chtěl zapojit, tak především musí cítit, že je to činnost užitečná a smysluplná. Že to není jen aktivita uměle vytvořená k tomu, aby byl klient zabaven. Samozřejmě každý klient je jiný a každému dává smysl něco jiného. Zde uvádím pár příkladů činností, které pro mnoho klientů smysl mají.

• Péče o květiny: klient sociální služby se často může cítit jako objekt péče. Jako někdo, kdo je druhým na obtíž. Když ale sám pečuje například o pár květin, dostává se do opačné pozice. Je v roli pečujícího a díky jeho péči květiny rostou a prospívají. I klient sociální služby se chce cítit v něčem užitečný. Je to totiž jedna ze základních lidských potřeb.
• Péče o zvířata: zde může být pocit užitečnosti ještě silnější než při péči o květiny. Zvířata navíc na člověka pozitivně reagují a dávají člověku bezprostřední odezvu. I lidé s demencí nebo s mentálním postižením se mohou starat například o králíky a zažívat díky tomu pocit uspokojení.
• Domácí práce, vaření apod.: tyto činnosti nemusí být pro každého zábavné, ale jsou nesporně užitečné. Pamatuji si klienta, který rád dával prádlo do pračky a pak ho s radostí věšel. Jiný klient velmi pečlivě skládal nádobí do myčky a nikoho jiného k myčce nechtěl pustit. Nebo můžete mít klientku, která ráda peče a těší ji, když slyší od ostatních chválu.
• Výroba nakládaných hermelínů: u zrodu dílny pro výrobu hermelínů a utopenců jsem sám stál. Nikoho jsme nemuseli příliš přemlouvat, aby se do výroby zapojil, protože klienti viděli, že o jejich výrobky je opravdu zájem. Účastnili se rozvozů po kavárnách a od různých kavárníků na vlastní uši slyšeli, že lidem jejich hermelíny chutnají a těší se na další.
• Prádelna, pekárna: také při práci v pekárně či prádelně mohou například klienti s mentálním postižením zažívat, že o jejich služby je zájem a že dělají něco, čeho si ostatní cení.
• Práce v údržbě: mnoho mužů s mentálním postižením se rádo zapojuje do chlapských činností. Například jeden z klientů se naučil pracovat se sekačkou a velmi rád s ní posekal celou zahradu. Někdy může být dobrý nápad vytvoření úklidové čety, která za úplatu zajišťuje úklidové práce pro obec.
• Svíčky: v jedné dílně na výrobu svíček mě zaujala klientka s těžším kombinovaným postižením. Do dílny jí pracovnice přivezla napolohovanou na vozíku. Nejprve se zdálo, že tato klientka své okolí příliš nevnímá. Pak se však v jejím oku objevila jiskra a zapojila se do práce. Nedokázala příliš hýbat rukama, ale vedle vozíku měla páku, kterou dokázala stlačit. Tím uvedla do pohybu mechanismus, který na okamžik zanořil do horkého vosku její vznikající svíčku. Opakovaným namáčením postupně vznikala hotová svíčka. Líbilo se mi, že i žena s těžkým postižením takto dokázala vyrobit hodnotný a užitečný výrobek.
• Čepice: před časem jsem se doslechl o zajímavém projektu, kdy skupina seniorek pletla čepice. Tyto čepice pak byly vydraženy a výtěžek šel na dobročinný účel. Seniorky dokázaly těchto čepic vyrobit neuvěřitelné množství, protože měly přímou odezvu, že jejich čepice slouží dobré věci.
• Masáže: zaujal mě také příklad seniora s demencí, který celý život pracoval jako lékař. Bydlel v domově pro seniory a pracovnicím i dalším klientům poskytoval jednoduché uvolňující masáže. Tímto způsobem i v domově pro seniory mohl navázat na svou původní profesi.

Podobných aktivit se dá vymyslet celá řada. Při jejich hledání musí být člověk vynalézavý. Není příliš užitečné snažit se klienty za každou cenu nějak zabavit. Naopak velký význam má hledat činnosti, které klient vnímá jako užitečné a které jemu samotnému dávají smysl. Podílet se na něčem smysluplném je totiž jedna ze základních lidských potřeb. A ztráta pocitu užitečnosti je jedna z nejhorších věcí, které se člověku mohou stát.

Líbil se vám tento článek? Tak ho sdílejte dál! Děkuji.