„Už dva týdny jsem byla na neschopence a teprve tehdy jsem si uvědomila, že jsem vyhořela.“ Takto líčí svůj zážitek s vyhořením jedna pečovatelka z domova pro seniory. „Že bych mohl vyhořet? Zrovna já? Tak o tom jsem nikdy neuvažoval. Dokud mě to nepotkalo,“ popisuje mladý podnikatel z Brna. Zní to zvláštně, ale člověk si vůbec nemusí všimnout, že se vyhoření blíží. A když si to konečně uvědomí, tak už je trochu pozdě.
Čeho byste si u sebe měli všímat, abyste nedopadli podobně? Co jsou varovné signály, které vám napoví, že něco není v pořádku? Že byste měli ubrat plyn?
Vyhoření není pouze záležitostí psychiky. Je to hlavně fyzický proces. A právě tělo vám může velmi zřetelně signalizovat, že jste toho na sebe naložili příliš. Na dlouhodobé přetížení a stres reaguje tělo mnoha způsoby. Nejčastější jsou tyto příznaky:
Postupující vyhoření negativně ovlivňuje také emoce a nálady. Člověk často cítí sklíčenost, prázdnotu, strach nebo různé obavy. Objevuje se vnitřní rezignace, pocit nedostatečnosti, ztráta sebedůvěry, negativní postoj k sobě samému, k životu, k práci, k ostatním lidem.
Častá je také popudlivost, někdy i hněv spojený se ztrátou sebeovládání. A možná nejhorší je pocit bezmoci a beznaděje. Pocit, že všechno je na nic a nikdy to nebude lepší.
Člověk ohrožený vyhořením většinou nemá příliš fungující vztahy. Zanedbává blízké lidi, rodinu, přátele. Nemá na ně čas ani energii. Uzavírá se před nimi. Partnerský život obvykle za moc nestojí nebo člověk partnera či partnerku vůbec nemá.
Nejfunkčnější vztahy mívá člověk obvykle v práci. Přátelí se s kolegy nebo s některými klienty.
Dalším typickým znakem je omezení oblíbených koníčků a aktivit. Člověk o ně pomalu ztrácí zájem. Nebo na ně nemá čas. Je natolik zavalen prací, že své oblíbené činnosti odkládá na později.
Nemá skoro žádný čas pro sebe. Nemá dost času ani na odpočinek, relaxaci a obnovu sil. A to se časem začne citelně projevovat.
Rovněž v práci se postupující vyhoření projevuje několika způsoby. Práce člověka přestává bavit. Stává se nudnou rutinou. Člověk se pohybuje ve vyjetých kolejích. Nemá chuť zkoušet nic nového. Nemá chuť se nic učit, rozvíjet se, pracovat na sobě. Chce mít hlavně klid.
Jeho výkon klesá. Stejné úkoly ho stojí čím dál tím více energie. Musí se do práce nutit. Je nerozhodný. Špatně se soustředí, dělá více chyb, zapomíná. Všechno vidí spíše z té horší stránky. Na všechno nadává, přehnaně kritizuje.
Vyhoření výrazně ovlivňuje vztah ke klientům. Člověk se začíná klientům vyhýbat. Jsou mu na obtíž. Dává si dlouhé pauzy, zavírá se v kanceláři, minimalizuje kontakt. Dělá jen to nejnutnější. Zdůrazňuje svoji profesní roli a má od klientů odstup.
Pracovník často cítí frustraci: klienti mě zklamali, jsou líní, nevděční, nespolupracují. Objevuje se hanlivé nálepkování klientů (ležáci, mentálové, dementi apod.). Může se objevit i hrubé nebo nevhodné chování ze strany pracovníka: křik, nadávky, zneužívání nebo zanedbávání klientů.
Není to příliš veselé čtení, že ano? Cílem tohoto článku ale není způsobit vám depresi. Právě naopak. Pokud si těchto varovných signálů budete pozorně všímat u sebe i u ostatních, je velká šance, že se vám vyhoření obloukem vyhne.
Můžete si tento článek vytisknout a tužkou si označte, co se vás týká. Které příznaky vyhoření v současnosti pociťujete?
Když bude značek málo, můžete ze sebe mít radost. A když bude značek hodně, máte štěstí, že jste si toho všimli včas. Dřív, než jste úplně vyhořeli. Můžete pro sebe něco užitečného udělat. A o tom bude příští článek.
Přihlaste se
na jeden z oblíbených akreditovaných kurzů
Informace o všech kurzech naleznete ZDE.
Zjednodušujeme
individuální plánování
Program Joplan vám přináší snadný způsob, jak vytvářet jednoduché, přehledné a kvalitní individuální plány. Ulehčete si práci ještě dnes!