Chránit si své soukromí je při práci s klienty v sociálních službách nezbytné. Jinak se stane, že se pracovníkům začne pracovní a osobní život až příliš prolínat. Hranice mezi osobním a pracovním životem se postupně stírají. To nakonec může vést třeba i k tomu, že pracovník vyhoří. Jak tomu zabránit a jak si hranice svého soukromí hlídat?
Proč je těžké nastavit si správně své hranice
Mnoho pracovníků v sociálních službách chce klientům vycházet co nejvíc vstříc a mít s nimi dobré a přátelské vztahy. To je samozřejmě skvělé! Určitým nebezpečím ale je, že pro pracovníka pak může být těžké chránit si své hranice. To totiž vyžaduje v určitých situacích klienta odmítnout a říct mu ne. Zklamat jeho očekávání.
Někteří pracovníci si své hranice moc nehlídají. Postupem času pak většinou zjišťují, že je práce s klienty až příliš vyčerpává. Když člověk naopak dokáže mezi svou prací a soukromým životem zachovat jasnou hranici, tak tím prospívá jak sobě, tak i klientům. Ve chvílích volna může naplno relaxovat a trávit čas se svými blízkými. A když je v práci, je pak schopný naplno se věnovat svým klientům.
Telefon, mail, sociální sítě
Nenápadným způsobem, jak přijít o část svého soukromí, je dát klientovi své soukromé telefonní číslo. Spousta pracovníků to dělá a je to chyba. Někteří klienti pak volají nebo píšou zprávy v nevhodnou dobu. Když pracovník hovor nevezme, protože má volno, stejně bude aspoň chvíli přemýšlet, co asi klient chtěl a jestli to nebylo důležité. A tak pracovník hovor raději přijme, aby věděl, na čem je. A tím přichází o malou část svého volna.
Podobný problém vzniká, když dá pracovník klientovi svůj osobní e-mail nebo si ho přidá mezi přátele na facebooku. Zdánlivě je to drobnost, ale zároveň je to další způsob, jak klient může pronikat pracovníkovi do jeho soukromí.
Čas pro klienta a čas pro sebe
Další zdánlivě nevinnou situací může být prosba klienta, aby mu pracovník něco koupil nebo zařídil po cestě z práce. Vždyť to zabere jen pár minut. Proč nevyjít klientovi vstříc? Jednou by možná o nic nešlo, ale problém je, že když pracovník vyhoví, podobné žádosti se pravděpodobně začnou opakovat. Může se tak stát, že volný čas pracovníka vlastně už není tak úplně volný.
Někteří pracovníci chtějí klientům vycházet natolik vstříc, že se jim věnují i větší část svého volna. Jedou například s klientem na výlet, někam ho doprovázejí nebo pro něj něco vyřizují. Podobná obětavost je jistě velmi sympatická. Většina takto obětavých pracovníků ale postupně zjistí, že tento způsob fungování pro ně není dlouhodobě udržitelný. Pracovník začne být postupně vyčerpaný a trpí tím on sám a často i jeho rodina.
Lepší je klientovi laskavě vysvětlit, že čas, kdy tu pro něj jsme, má své hranice. Když jsem v práci, tak jsem tu pro vás. A když mám volno, tak tu pro vás nejsem. To je jasné a srozumitelné sdělení, které je většina klientů schopná pochopit a přijmout.
Co dělá manžel? A co děti?
Za úvahu také stojí, nakolik je vhodné s klientem sdílet podrobnosti ze svého soukromého života. Krajní možnost je, že pracovník o sobě klientovi neřekne vůbec nic. V některých situacích to může být správný postup. Často ale k budování vztahu s klientem může přispět, když pracovník sám o sobě některé informace sdělí. Nemělo by ale docházet k tomu, že se pracovník klientovi až příliš mnoho svěřuje se svými domácími radostmi a strastmi či s detaily svého soukromého života.
Je dobré se rozhodnout a nastavit si hranici, co klientovi o svém soukromí chcete říct a co už ne. A pokud se klient vyptává příliš mnoho, je úplně v pořádku toto vyptávání odmítnout a převést hovor někam jinam.
Můj dům, můj hrad
Chodí k vám klienti domů na návštěvy? Doufám, že ne, ale někdy se to stává. Například klient zazvoní, že šel okolo a že jde na kávu. A pracovnice klienta pozve dál a kávu mu uvaří i když z toho moc šťastná není. A dokonce jako dobrá hostitelka přidá i bábovku. Je jasné, že taková návštěva se bude opakovat. A je také jasné, že podobné nezvané hosty by pracovník měl umět odmítnout.
Soukromí klienta
Pokud chcete, aby klienti respektovali soukromí pracovníků, je rovněž potřeba, aby personál ctil soukromí klientů. Proto je dobré si uvědomit, ve kterých situacích personál zasahuje do soukromí klientů. To může mít různé podoby. Někdy například personál hovoří o klientech a jejich soukromých záležitostech necitlivým způsobem. Jindy personál vstupuje do pokoje klienta, aniž by si to klient přál, přerovnává mu jeho osobní věci apod.
Respekt k hranicím musí být vždy vzájemný. Když chci, aby klient více respektoval moje hranice, obvykle neuškodí, když si položím otázku, jak já sám můžu více respektovat hranice svých klientů.
Zajímá vás toto téma více do hloubky? Klikněte ZDE a přihlaste se na akreditovaný kurz.
Líbil se vám článek? Tak ho sdílejte dál! Děkuji.
Přihlaste se
na jeden z oblíbených akreditovaných kurzů
Informace o všech kurzech naleznete ZDE.
Zjednodušujeme
individuální plánování
Program Joplan vám přináší snadný způsob, jak vytvářet jednoduché, přehledné a kvalitní individuální plány. Ulehčete si práci ještě dnes!