5 důvodů, proč kvalitní individuální plány vznikají v týmu

Když individuální plán vytváří spolu s klientem jeden jediný člověk, tak je to většinou poměrně pracný a zdlouhavý proces. Pro velkou část zaměstnanců je to strašák a noční můra. V týmu jde vše daleko lépe.

V podstatě každý, kdo to zkusil, říká to samé: v týmu je plánování mnohem snadnější a zároveň efektivnější. Lidé si vymění důležité informace. Objeví se daleko více užitečných nápadů. Tým dokáže společně vyřešit i náročné a komplikované situace.

Týmový přístup – znak moderní sociální služby

V pobytových službách (domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižení apod.) pracuje s klientem obvykle více pracovníků. Příkladem dobré praxe je, když jsou klienti rozděleni do menších skupin (cca 10 – 15 lidi) a s těmito klienty pracuje stálý tým zaměstnanců (řekněme sedm či osm lidí) kteří se střídají ve službách.

V tomto uspořádání se může rozvinout skutečně individuální přístup. Zaměstnanci mohou dobře poznat klienty, se kterými pracují, jejich potřeby, přání, zvyklosti. Také klienti si mohou k pracovníkům vytvořit bližší vztah.

Táhneme za jeden provaz

S klienty pracovníci nepracují jako jednotlivci, každý podle svého, ale jako tým. Týmový přístup se pak projevuje i v individuálním plánování. Tým se sejde a přemýšlí o klientovi společně. Hodnotí, jak služba dosud probíhala a hledá cestu, jak co nejlépe pokračovat dál. Účastníkem této plánovací schůzky může být samozřejmě i klient.

Nejčastěji tyto schůzky probíhají jednou za půl roku. Plánovací schůzka se liší od běžné týmové porady, na které se probírají nejrůznější problémy a témata. Na plánovací schůzce se tým věnuje pouze konkrétnímu klientovi.

Víc hlav víc ví

Každý pracovník vnímá klienta jinak, ze svého pohledu. Každý si všímá něčeho jiného. Je naprosto běžné, že každý člen týmu ví o klientovi něco, ale nikdo neví úplně všechno.  Teprve ve chvíli, kdy se propojí pohledy jednotlivců, vznikne celistvější obraz o situaci.

Plánovací schůzka je tou nejlepší možnou příležitostí, kdy se můžeme na chvíli zastavit a zamyslet se nad klientem společně s ostatními kolegy. Máme čas jít více do hloubky. A společně pak můžeme hledat cestu, jak klienta co nejlépe podpořit a jak pro něj udělat něco užitečného.

Propojení profesí

V mnoha zařízeních pracují s klientem příslušníci různých profesí. Pracovnice v sociálních službách či pečovatelky, zdravotní sestry, rehabilitační pracovnice, sociální pracovnice apod.

Někde to vypadá tak, že každá profese si jede po vlastní koleji. Pečovatelky mají individuální plán, zdravotní sestry mají ošetřovatelský plán, rehabilitace má svůj plán apod. Ale tyto plány bývají nekoordinované a tím se úsilí personálu tříští.

Individuální plánování by ve skutečnosti mělo propojovat úsilí jednotlivých pracovníků různých profesí. Příkladem dobré praxe proto je, když se plánovací schůzky účastní i zdravotní sestra, sociální pracovnice apod. Schůzka slouží k tomu, aby se pohledy různých profesí propojili a aby mezi jednotlivými úseky byla dostatečná komunikace a souhra.

Společným jmenovatelem je tu konkrétní klient. Pro něho je vždy výhodné, když lidé, kteří s ním pracují, spolu dostatečně komunikují a sledují jeden společný cíl.

Efektivní sdílení informací

Někdy bývá praxe taková, že klíčový pracovník postupně obejde jednotlivé členy týmu a zeptá se jich na názor k danému klientovi. Je ale velký rozdíl, když se ti samí lidé sejdou společně v jednu chvíli na jednom místě.

Na plánovací schůzce se otevírá příležitost ke společnému sdílení názorů a k diskusi. Při práci s klientem nastává řada situací, která nemají jednoduché řešení. Je potřeba, aby zazněly různé názory, a chvíli to trvá, než tým dospěje k uspokojivému řešení. V tom je živá schůzka nenahraditelná.

Je také efektivnější, když klíčové informace zazní naživo. Zvyšuje se tím šance, že věci, na kterých se v týmu dohodneme, budou opravdu fungovat. Teoreticky by si kolegové mohli přečíst i papírovou podobu plánů, kde by důležité informace měly být k nalezení. Ale řekněme si upřímně: kdo to doopravdy dělá? Kdo se zájmem pročítá individuální plány klientů po každé aktualizaci?

Ale u nás to nejde…

Pokud ve vašem zařízení v tuto chvíli neplánujete v týmu, tak vás možná napadne řada námitek. Nejspíš si pomyslíte, že týmové schůzky jsou náročné na čas a že máte málo lidí a málo času. To je obvyklá výhrada. Ale ukazuje se, že tyto problémy se dají krok za krokem vyřešit. Důkazem je, že počet zařízení, kde plánování probíhá v týmu, stále stoupá. Odhadem jich je nyní tak polovina.

Plánovací schůzky se nemusí účastnit deset lidí. I tří nebo čtyřčlenný tým je daleko lepší, než když plány vytváří jeden člověk. Pokud se vám podaří tým zapojit, tak to bude významný krok k vyšší kvalitě individuálního plánování.

Líbil se vám tento článek? Tak ho sdílejte dál! Díky.

Více se dozvíte na akreditovaném kurzu Jak dobře individuálně plánovat 14. – 15. 5. 2019 v Brně.

Jiří Sobek
Lektor, konzultant a nadšený pisatel článků.

Otevřené kurzy

Praha, Brno, Ostrava

24. – 25. 9. 2019 | Jak dobře individuálně plánovat | Praha | info zde

15. – 16. 10. 2019 | Jak dobře individuálně plánovat | Brno | info zde

22. 10. 2019 | Základy leadershipu v sociálních službách | Praha | info zde

23. 10. 2019 | Práce s rizikem v sociálních službách | Praha | info zde

30. 10. 2019 | Základy leadershipu v sociálních službách | Brno | info zde

31. 10. 2019 | Práce s rizikem v sociálních službách | Brno | info zde

6. 11. 2019 | Základy leadershipu v sociálních službách | Ostrava | info zde

7. 11. 2019 | Práce s rizikem v sociálních službách | Ostrava | info zde

Těším se na vás!

Komentáře
  1. Marie napsal:

    V našem zařízení (DOZP) pro osoby s mentální retardací jsme zavedli týmové setkání nad IP každou středu a čtvrtek na hodinku po obědě, ale stále nás tlačí čas. V našem zařízení totiž poskytujeme podporu uživatelům na třech odděleních (budovách).
    1. budova – 28 uživatelů a 9 a 1/2 pracovníka v přímé péči + 3 a 1/2 zdravotní sestry.
    2. budova – 25 uživatelů a 8 a 1/2 pracovníka v přímé péči + 3 a 1/2 pracovníka pro aktivizační činnosti.
    3. budova – 7 uživatelů 1/2 pracovníka v přímé péči a 1/2 pracovníka pro aktivizační činnosti. Na budově č. 1 jsou uživatelé s vysokou mírou podpory a na budově č. 3 jsou uživatelé nejvíce samostatní. Budova č. 2 je něco mezi tím.
    Při častých i dlouhodobých pracovních neschopnostech mých kolegyň i mě samé mám pocit, že je nás opravdu málo. Jaký je váš názor?

    • Jiří Sobek napsal:

      Dobrý den, je skvělé, že jste zavedli setkávání nad IP v týmu. Nadbytkem personálu netrpíte, jak píšete, ale je dobře, že se takto v týmu setkáváte. Nic víc k tomu takhle na dálku říct nedokážu.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *