6 kroků, jak vytvořit dobrý rizikový plán

Zhruba před rokem došlo v jednom pobytovém zařízení k nehodě. Klient se utopil ve vaně. Vzápětí přišlo nařízení krajského úřadu, že ve všech zařízeních v daném kraji musí pracovníci být fyzicky přítomni v koupelně, když se klienti koupou. Otázka zní: je toto řešení správné? A jak co nejlépe podobným rizikovým situacím předcházet?

Riziko patří k životu. Patří také k životu klientů sociálních služeb. Přílišná snaha chránit klienty před všemi riziky vedla k minulosti k nepřijatelnému omezování a restrikcím. Klienti se nemohli volně pohybovat. Nemohli vykonávat spoustu činností. Dohled pracovníků byl všudypřítomný. Přesto i v těchto podmínkách docházelo k vážným úrazům a nehodám. Snaha odstranit rizika ze života seniorů nebo lidí s postižením nevedla k cíli.

Moderní přístup k rizikům

V moderních sociálních službách je přístup k riziku jiný. Na jedné straně se snažíme maximálně respektovat základní práva klientů: právo na soukromí, právo na volný pohyb, právo rozhodovat sám o sobě. Na druhé straně usilujeme o co největší bezpečí klientů. A tyto dva póly se snažíme vyvážit, což v mnoha situacích není vůbec jednoduché.

Každý klient je jiný a každá riziková situace je jiná. Proto se tyto situace nedají řešit paušálně. Nelze například všem klientům nařídit dohled pracovníka v koupelně. Řada klientů takový dohled nepotřebuje.  Je to pro ně nepřijatelný zásah do soukromí.

Rizikové situace posuzujeme vždy individuálně u každého klienta zvlášť. V rámci individuálního plánování musíme posoudit, pro kterého klienta je např. koupání velké riziko. A pouze v tomto případě s klientem domluvíme nějakou formu dohledu nebo jiné opatření pro zajištění bezpečnosti.

Jak sestavit kvalitní rizikový plán

Pokud vidíme, že klientovi v určité situaci hrozí velké riziko, je vhodné pro tohoto klienta zpracovat tzv. rizikový plán. Ten se obvykle skládá z těchto bodů:

• Popis rizikové situace: např. koupání ve vaně, samostatná procházka po okolí, používání rychlovarné konvice, užívání léků apod. Můžete situaci popsat konkrétněji, jednou či dvěma větami.
• Jaké hrozí klientovi (nebo jiným lidem) nebezpečí: zde popište reálné ohrožení. Například v koupelně může hrozit riziko pádu, utopení, opaření, úraz elektrickým proudem apod. Pravděpodobně vašemu klientovi nehrozí všechna tato rizika najednou. Napište tedy, jaké konkrétní nebezpečí hrozí. Uvědomte si, jaká je jeho závažnost. Je to spíš riziko lehkého úrazu nebo smrtelné ohrožení?
• Došlo k nějakému podobnému incidentu v minulosti? Tato otázka nám pomáhá uvědomit si pravděpodobnost rizika. Pokud člověk již roky používá rychlovarnou konvici a ještě se neopařil, je celkem pravděpodobné, že to bude bezpečně zvládat i nadále. Pokud naopak víme, že se za poslední půlrok opařil třikrát, je nutná zvýšená opatrnost.
• Je si klient vědom rizika a možných následků? Dovede tyto následky posoudit? Pokud ano, měl by personál v co největší míře respektovat vůli klienta. Je to totiž sám klient, kdo je v tomto případě odpovědný za své rozhodnutí a jednání. Pokud je klient dezorientovaný a nechápe, co mu hrozí, musí situaci vyhodnotit personál.
• Jaký je význam této situace pro klienta? Co klient díky této situaci získá? Představte si například seniora, který velice rád sám chodí na delší procházky po cestičkách mezi rybníky. Personálu se to zdá zbytečně rizikové, ale klient v tom chce dál pokračovat. Je to pro něj důležité. V situacích, které mají pro klienta velký přínos, jsme ochotni akceptovat i vyšší riziko. Zároveň hledáme cestu, jak může klient situaci zvládat co nejbezpečněji.
• Jakým způsobem bude riziko minimalizováno na přijatelnou úroveň? Popíšeme konkrétní kroky, které uděláme my i klient, abychom riziko co nejvíce snížili. Může to být vysvětlení a poučení klienta, nácvik samostatného zvládnutí situace, doprovod, dohled, využití různých pomůcek a vybavení apod. Popis těchto kroků musí být zcela konkrétní. Nestačí napsat např. zvýšený dohled při koupání. Není totiž jasné, co zvýšený dohled reálně znamená. Je potřeba být konkrétnější, například: při koupání kontrolujeme klienta každých pět minut. To už je zcela jasný a přesný pokyn pro každého pracovníka.

Soustřeďte se jen na závažná rizika

Rizikový plán můžete dělat samozřejmě i jednodušeji. Nevytvářejte zbytečné papíry. Zabývejte se jen skutečně závažnými riziky. Banální rizika do plánů nepatří. Cílem je, aby klienti mohli v maximální míře rozhodovat sami o sobě a zároveň byli schopni zvládat rizikové situace bezpečně a bez zbytečného ohrožení.

Najít dobré řešení rizikových situací není v praxi vždy úplně jednoduché. Pokud do této problematiky chcete proniknout hlouběji, zvu vás na kurz Práce s rizikem v sociálních službách (více informací ZDE). Nebo můžete tento kurz absolvovat online, z pohodlí svého domova (více informací ZDE).

Líbil se vám tento článek? Tak ho sdílejte dál! Své názory a zkušenosti pište do komentářů níže. Díky!