Jak to udělat, aby vás práce v roce 2020 co nejvíce bavila

Různé výzkumy ukazují, že jenom přibližně dvacet procent lidí je v práci opravdu spokojených. Víc než polovina lidí by vám o své práci řekla „jde to, ale žádná velká sláva“. A co by řekl zbytek, to si raději ani nepřejte vědět.

V tomto článku prozkoumáme, co můžete udělat, abyste se dostali mezi těch šťastných dvacet procent lidí, které jejich práce skutečně baví. A pokud tam jste, tak co dělat, aby vám to vydrželo. Přelom roku je výborná příležitost, kdy se můžete podívat na svoji práci s odstupem a případně si naplánovat malý pracovní restart.

Magický poměr 2:1

Zkuste si uvědomit, co všechno v práci děláte. Napište si seznam svých nejčastějších činností a úkolů na kousek papíru. Označte si, které činnosti vás v práci opravdu baví a které naopak ne.

Z hlediska pracovní motivace platí, že pokud v práci věnujete zhruba dvě třetiny času činnostem, které vás baví a dávají vám smysl, tak jste pravděpodobně motivovaní a práce vás celkově uspokojuje.

U mnoha lidí postupem času začnou v práci převažovat činnosti, které člověka nebaví. Úkoly, do kterých se musíte nutit. A to je průšvih. Hrozí ztráta motivace a někdy i postupné vyhoření. Jde tedy o to, udržet si poměr 2:1 mezi uspokojujícími činnostmi a tím nezáživným zbytkem.

Zkuste si uvědomit, jak to máte vy. Na co se v práci těšíte? A co ve vás naopak budí nechuť? Zkuste vymyslet, jak by se nezáživné věci daly zredukovat. Někdy se člověku může zdát, že to snad ani nejde. Ale vždycky se dá najít nějaká cesta. Pokud se vám to podaří, tak uděláte něco dobrého nejenom pro sebe, ale i pro ostatní. Pro vaše klienty i kolegy bude totiž o mnoho lepší, když budete do práce chodit s chutí a dobře naladěni. Výzkumy navíc ukazují, že lidé, které jejich práce baví, odvádějí mnohem lepší výkon.

Malá změna

Když děláte nějakou práci delší dobu, může se vám velmi snadno stát, že se dostanete do vyjetých kolejí. Děláte pořád více méně to samé a nakonec se z toho stane každodenní zaběhlá rutina. Na jednu stranu je to pohodlné, ale na druhé straně hrozí nebezpečí stagnace a postupné ztráty motivace. Lidé, kteří jedou ve svých vyjetých kolejích, obvykle nepatří mezi ty, které jejich práce opravdu baví.

Zkuste se proto zamyslet nad tím, čemu novému byste se mohli v práci věnovat. Čím byste mohli svoji práci oživit? Někdy stačí i malá změna pracovní náplně a člověka najednou začne práce zase o něco více bavit. Jaká změna by vám prospěla? Jaká změna by vás lákala? Pokud vás něco napadne, zkuste se o tom pobavit se svým vedoucím. Budu vám držet palce, aby vám vyšel vstříc!

Velká změna

V pomáhající profesi stojí za to čas od času si položit otázku, zda nepotřebuji větší změnu. Někteří lidé pracují na stejném pracovišti třeba patnáct let a práce je stále baví. Ale mnoho lidí se po takové době dostane do vyjetých kolejí, jak o tom byla řeč výše.

Zkušenosti ukazují, že je dobré po pěti až sedmi letech zapřemýšlet nad nějakou podstatnější změnou. Může to být zásadnější změna pracovní pozice v rámci jedné organizace. Nebo celková změna práce a odchod do jiné organizace. Pro mnoho lidí může být tato změna účinnou prevencí ztráty motivace a celkového vyhoření.

Vztahy

Pro většinu lidí souvisí spokojenost v práci s kvalitou vztahů na pracovišti. I v sociálních službách najdete organizace, kde jsou mezilidské vztahy dost hrozné. Takové místo je dobré v rámci pudu sebezáchovy opustit. Dříve, než vás to semele.

Naštěstí existuje mnoho organizací, kde jsou vztahy dobré. Lidé spolu otevřeně komunikují. Mohou se na sebe vzájemně spolehnout. Navzájem se podporují a s kritikou spíš šetří. Pokud takovou atmosféru v týmu máte, je to velká výhra. A pokud ne, můžete ji začít postupně tvořit. Jde to. Chtít ale musí všichni.

Důležitější, než peníze

Když se ptám lidí, proč je jejich práce baví, tak překvapivě mnoho odpovědí zní: protože se v práci můžu učit nové věci a posouvat se dál. Pocit, že se díky své práci rozvíjím odborně i lidsky, je pro hodně lidí důležitější, než výše výplaty.

Pokud máte pocit, že se v práci nějak zvlášť nerozvíjíte a neposouváte, zkuste s tím něco udělat. Prvním krokem může být třeba nějaká inspirující odborná knížka. Nebo video na youtube. Nebo se přihlaste na kurz či výcvik, který by vás bavil a pomohl vám rozšířit vaše kompetence. Nebo jeďte na stáž do organizace, kde se děje něco zajímavého.

Má to vůbec smysl?

Simon Sinek napsal knihu Začněte s proč. Říká, že není ani tak důležité, co přesně v práci děláme. Podstatné je, jestli v tom, co děláme, vidíme smysl a přínos. Jestli víme, proč to děláme.

Velmi lehce se totiž může stát, že se člověku smysl práce postupně a nepozorovaně vytratí. A zbude pouze nezáživná každodenní rutina. Člověk pak má pocit, že to v práci nějak není ono a začne být zklamaný, otrávený a demotivovaný.

Poměrně často se to stává i v sociálních službách, kde lidé dělají objektivně užitečnou a prospěšnou práci. Je obrovská škoda, že řada zaměstnanců sociálních služeb ve své práci žádný velký smysl nevidí. Svoji práci pak dělají bez zájmu a někdy i s nechutí.

Začátek roku je výborná chvíle k tomu, abychom se vrátili ke svému PROČ. Proč dělám právě tuto práci? Jaký smysl v této práci vidím? Možná se vám tyto otázky zdají příliš abstraktní. To, jestli na ně máte odpověď, ale zásadně ovlivňuje, nakolik spokojeně se v práci budete cítit.

Líbil se vám článek? Tak ho sdílejte dál. Díky!