Může být empatie nebezpečná?

Je pro vás důležitější, jak se cítí lidé okolo vás, než jak se cítíte vy sami? Když se blízký člověk cítí špatně, začnete se špatně cítit i vy? Trávíte více času přemýšlením o pocitech a potřebách druhých lidí než o svých vlastních? Pokud vaše odpovědi zní ano, pak to možná s empatií tak trochu přeháníte. Riskujete, že uškodíte sami sobě i lidem, na kterých vám záleží.

Empatie se obvykle definuje jako schopnost vnímat svět očima druhého člověka (kognitivní empatie) a jako schopnost vcítit se do pocitů a emocí druhých lidí (afektivní empatie).

Empatie je ceněná vlastnost. Podporuje zdravé mezilidské vztahy, pomáhá při výchově dětí. V pracovní oblasti zlepšuje schopnost spolupráce a vedení lidí. Ovšem ukazuje se, že empatie má i svoji stinnou stránku.

Soucit nebo empatie: co je lepší?

Mezi soucitem a empatií je jeden důležitý rozdíl. Představte si, že máte klienta, který se něčím trápí. Empatický postoj bychom nejlépe vyjádřili slovy: „Cítím tvůj zármutek.“ Empatie tedy znamená spoluprožívání pocitů druhého člověka. Prožívám tvůj zármutek společně s tebou.

Soucitný postoj vystihuje spíše tato věta: „Mrzí mě, že se trápíš“. Soucit v sobě na rozdíl od empatie zahrnuje určitý vnitřní nadhled. Tady jsem já a tady jsi ty. Vnímám, že prožíváš smutek a není mi to lhostejné. Přeji si, aby ti bylo lépe. Chci ti pomoci. Ale já sám smutek neprožívám. Moje situace je jiná.

Který postoj se vám zdá pro člověka v pomáhající profesi lepší?

Empatie utržená ze řetězu

Práce v sociálních službách určitě vyžaduje rozvinutou schopnost empatie. Ale stává se, že někteří lidé jsou empatičtí až příliš. Velice citlivě vnímají pocity a potřeby druhých lidí. Zároveň ale ztrácejí schopnost vnímat své vlastní pocity a potřeby. Touží dát druhým to nejlepší, ale na sebe zapomínají. Potřeby druhých lidí nadřazují svým vlastním potřebám. Přestávají si uvědomovat, co vlastně sami chtějí. Ztrácejí schopnost jednat ve svém vlastním zájmu. Dlouhodobě tento postoj může vést k pocitům zklamání, únavy a vyhoření.

Někteří lidé jsou empatičtí až příliš. Velice citlivě vnímají pocity a potřeby druhých lidí. Zároveň ale ztrácejí schopnost vnímat své vlastní pocity a potřeby.

Když se pracovník příliš vcítí do situace klienta, může to ochromit jeho schopnost účinně pomáhat. Je příliš zahlcen klientovými problémy. Přehnaná míra empatie vyvolává psychickou nepohodu, stres, bolest a někdy i hněv.

Lidé, kteří mají nějaký problém či starost, obvykle nechtějí, abychom trpěli spolu s nimi. Nechtějí druhé svými problémy zatěžovat. Spíše uvítají, když tu pro ně budeme plní energie a dobře naladění.

Zdravá empatie

Podmínkou zdravé empatie je vnitřní rovnováha. Rovnováha mezi tím, kolik pozornosti věnuji sobě a kolik věnuji druhým. Rovnováha mezi tím, jak naplňuji své vlastní potřeby a jak se starám o potřeby ostatních lidí. Zdravá míra empatie vede k zájmu o druhého člověka. Zároveň ale zůstáváme nad věcí. Nenecháváme se situací klienta pohltit. Tím bychom totiž neprospěli ani jemu, ani sobě.

Zdravá empatie vyžaduje také zdravé sebeuvědomění. Tím je myšlena schopnost jasně si uvědomovat své vlastní pocity a potřeby a nenechat se zahltit pocity a potřebami ostatních lidí. Zdravé sebeuvědomění dává člověku odvahu brát své pocity vážně a dát svým potřebám prioritu. Pomáhá také regulovat své pocity a reakce a nenechat se zatáhnout do emočně náročných situací proti své vůli.

5 kroků ke zdravé empatii

I zdravá empatie je pro člověka poměrně vyčerpávající. To se projevuje právě v pomáhající profesi. K dosažení zdravé míry empatie vám může pomoci několik následujících kroků.

  • Buďte empatičtí sami k sobě. Berte své pocity a potřeby vážně. Nenakládejte si příliš velkou zátěž. Neposuzujte sami sebe přísně. Nebuďte sami na sebe přehnaně nároční.
  • Dobře pečujte nejen o klienty, ale také sami o sebe. Péče o sebe není žádný sobecký luxus. Je to nutná podmínka, abychom se cítili spokojeně. A když se budeme cítit spokojeně my sami, budou se cítit dobře i lidé okolo nás.
  • Posilujte své sebeuvědomění. Párkrát za den se na chvíli zastavte a uvědomte si: jak se právě teď cítím? Co v tuto chvíli potřebuji? Zvláště v náročných situacích nepřestávejte vnímat své vlastní své pocity. Vaše sebeuvědomění se posílí také tím, že na chvíli zaměříte pozornost na své tělo a uvědomíte si nejrůznější tělesné pocity, které v danou chvíli cítíte.
  • Stanovte si, kde jsou vaše hranice. Uvědomte si, co můžete dát druhým a co potřebujete sami pro sebe. Stanovujte své hranice i v běžných každodenních situacích. Např.: „Rád bych si s tebou popovídal o tom, co tě trápí, ale jsem na to příliš unavený. Můžeme si najít nějaký čas třeba zítra?“
  • Připomínejte sami sobě, že nejste odpovědní za pocity druhých lidí. Nechte druhým prostor. Důvěřujte jim, že jsou schopni si se svojí situací poradit lépe, než se možná na první pohled zdá.

Jaké jsou vaše zkušenosti s empatií? Souhlasíte s tím, že empatie může být nebezpečná? Podělte se o své zkušenosti a názory dole v komentářích.

Líbil se vám článek? Tak ho sdílejte dál. Díky!

Jiří Sobek
Lektor, konzultant a nadšený pisatel článků.

Otevřené kurzy

Praha, Brno, Ostrava, Liberec

24. – 25. 9. 2019 | Jak dobře individuálně plánovat | Praha | info zde

26. 9. 2019 | Práce s rizikem v sociálních službách | Liberec | info zde

15. – 16. 10. 2019 | Jak dobře individuálně plánovat | Brno | info zde

22. 10. 2019 | Základy leadershipu v sociálních službách | Praha | info zde

23. 10. 2019 | Práce s rizikem v sociálních službách | Praha | info zde

30. 10. 2019 | Základy leadershipu v sociálních službách | Brno | info zde

31. 10. 2019 | Práce s rizikem v sociálních službách | Brno | info zde

6. 11. 2019 | Základy leadershipu v sociálních službách | Ostrava | info zde

7. 11. 2019 | Práce s rizikem v sociálních službách | Ostrava | info zde

Těším se na vás!

Komentáře
  1. Diana napsal:

    Nevím, jak přesně mám reagovat na váš článek. Určitě souhlasím se vším, co jste napsal. Ráda bych uměla popsat své pocity jako vy. Mám hodně zkušeností, positivní a také negativní. Zažila jsem stres, vyhoření, zhroucení a pobyt v nemocnici. Díky všem článkům které jsou na toto téma, jsem mohla postupně nacházet pomoc.
    Dostala jsem se svou přehnanou empatií do stavu, kdy jsem chtěla spasit svět, pomoci všem klientům. Odmítala jsem slavit vánoce, pokud nebudou všichni klienti doma u rodiny a budou slavit. Nechtěla jsem jíst, pokud nebudou mít všichni lidé na světě dost jídla, a mnoho dalších věcí.
    Hodně jsem se dočetla a uvědomila jsem si sama sebe snad dostatečně.

  2. Radka napsal:

    Měla jsem možnost si přečíst 7 pokušení v pomáhající profesi a měla jsem pocit, že jsem se tam našla. A začala jsem si plnit svoje potřeby a přání hned. S nebezpečnou empatií jsem se setkala před deseti lety u kamarádky a málem se stal malér. Když jsem začala pracovat v sociálních službách, měla jsem spíš potíže nenabalovat si starosti klientů na sebe. Pak jsem řekla po 2 letech dost a dnes mi hodně pomáhá, že ve chvíli, kdy se za mnou zavřou dveře klientova bytu, že jeho starosti zůstaly v jeho bytě. A myslím, že mi to hodně pomáhá.

  3. kristian novák napsal:

    Jistě je to pravda, člověk musí mít zdravé sebevědomí, netrpět komplexy a nemyslet si, že spasí svět. Není to jednoduché s tou slavnou empatií, nejde to na povel, chce to čas, zamyslet se nad vším. Já bych se kupříkladu pro druhé rozdal, ale na sebe v žádném případě nezapomínám a žiju si svůj život, ne životy lidí, se kterými soucítím a kterým pomáhám. Obtížné v dnešní době je, být v kolektivu sobců a hlupáků, jejichž jediným smyslem je škodit všem okolo a závidět druhému, že ho mají lidi rádi. Vím, o čem mluvím, pracoval jsem v lázních a 99 procent zaměstnanců bylo zlých, závistivých a neznali nic, než intriky proti druhým. NO…jaké vedení, takoví zaměstnanci, říká se a o těchto lázních to platí stoprocentně.

  4. Ivo Nentwich napsal:

    Děkuji za skvělý článek. Zvláště mužům empatie chybí. Ale je to vývojově nutné. Rozplakaný voják, bojovník nedokáže nikoho zastřelit/zabít. Proto jsou navrátilci z Vietnamu, Afghánistánu atd. psychicky dosmrti vyřízení.

  5. Empaticgirl? napsal:

    Dobry den,
    S empatii mam problem ve vztahu… Znamena empatie i prehnane citliva.? Vnimam extremne krasne chvile ale vnimam exrtremne i ty spatne a ty me pak zabiji… Kdyz vidim ze clovek zmenil naladu hned se vcituji a snnazim se ho rozveselit.. Tak aby byl stastny.. Chci aby vsichni byli stastni… Takze si nekdy pripadnu jako sasek abych ostatni dostala do dobre nalady.. Co je to??

    • Jiří Sobek napsal:

      Díky za vaší zkušenost. Máte pravdu, empatičtí lidé jsou citliví a dokáží se velmi dobře vcítit do pocitů a prožívání druhých lidí. Někdy je to může vyčerpávat a zahltit. Druhá věc, která s empatií souvisí volněji, je touha, aby všichni okolo vás byli šťastní a spokojení. To bývá někdy spojené s tím, že se člověk přímo cítí odpovědný za to, jak se cítí lidé v jeho okolí a rozkrájel by se, jen aby je potěšil. Takový člověk často uspokojuje potřeby druhých lidí a na své vlastní zapomíná a odsouvá je na později. Výsledkem pak může být frustrace a vyčerpání. Co s tím? Zkuste sama sobě připomínat: nejsem odpovědná za to, jak se druzí lidé cítí. Nebo zkuste trénink mindfulness, viz zde: https://adpontes.cz/mindfulness Je to celkem osvědčená cesta k posílení vnitřní emoční stability. Tak držím palce!

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *