Před nedávnem u nás vyšla kniha Začněte s proč, ve které autor Simon Sinek představuje svůj „zlatý kruh“. Sinek říká, že téměř každý ve své práci většinou ví, CO má dělat. Již méně lidí ví, JAK mají určitou věc dělat. Ale pouze velmi malý počet lidí má jasno, PROČ má smysl se danou činností zabývat. Sinek v celé knize opakovaně zdůrazňuje, že právě jasná odpověď na otázku PROČ je základem dobrého výkonu v práci. A my můžeme dodat, že začínat s PROČ je i klíčem k úspěchu v individuálním plánování.
Jak by vypadal zlatý kruh, když hovoříme o individuálním plánování? Každý ví, CO má při plánování dělat: vzít propisovačku nebo si sednout k počítači a vyplnit určité kolonky, stanovit cíle apod. Již méně lidí tuší, JAK by při plánování měli správně postupovat. Když neví, mohou se podívat například do metodiky. Ale na otázku PROČ vlastně plánovat, umí odpovědět opravdu málo lidí. A odpověď často není k nalezení ani v metodice.
Jak tedy odpovědět na otázku PROČ? Podle mého názoru je individuální plánování nástrojem, který reálně pomáhá zlepšit život klienta. Proto se plánování věnujeme. Ne proto, že to chce ředitel, je to ve standardech nebo chceme uspět při inspekci. Plánování pomáhá vnímat klienta jako individualitu. Jako člověka s určitou životní cestou a historií. Jako člověka s vlastními silnými stránkami, potřebami, touhami, přáními a preferencemi. Pomáhá podpořit klienta v jeho rozvoji a samostatnosti. Pomáhá sjednotit úsilí personálu při každodenní práci s klientem. A pomáhá také budovat vztah a pocit důvěry. Klient vidí, že je tu někdo, kdo se o něj skutečně zajímá, kdo ho vidí jako jedinečnou lidskou bytost. Kvalitní individuální plán je pro klienta užitečný. Pomáhá klientovi žít spokojeněji, samostatněji, nezávisleji a podle svého.
Mohl by to být takový pěkný zvyk. U každé kolonky, u každého cíle v individuálním plánu se můžete ptát: je to pro klienta užitečné? Když nyní tuto kolonku vyplním, bude to mít pro klienta nějaký reálný přínos? Pomůže mu to nějak? Pomůže to mě a mým kolegům s klientem lépe pracovat? Pokud odpověď zní ne, bylo by asi nejlepší takovou kolonku přeskočit a časem možná úplně zrušit. Dobrý a kvalitní plán bývá obvykle jednoduchý a srozumitelný. Pokud z plánů odstraníme všechno, co vypadá nesrozumitelně a nejasně, bude výsledek vždycky lepší.
A na závěr otázka: jaká je vaše osobní odpověď na otázku PROČ individuálně plánovat? K čemu je to z vašeho pohledu dobré? Pokud svojí odpověď máte, zkuste se podělit s ostatními a napište ji dolů do komentářů.
Přihlaste se
na jeden z oblíbených akreditovaných kurzů
Informace o všech kurzech naleznete ZDE.
Zjednodušujeme
individuální plánování
Program Joplan vám přináší snadný způsob, jak vytvářet jednoduché, přehledné a kvalitní individuální plány. Ulehčete si práci ještě dnes!
Obdivuji Vaši usilovnost,nadšení pro věc a snahu pomoci ostatním poskytovatelům sociálních služeb.
Děkuji za milé komentáře 🙂
Děkuji, Vaše plánování je jednoduché, užitečné a srozumitelné = „zlaté pravidlo individuálního plánování“.
IP vidím jako přínosné u klientů, kteří řeší pomocí sociálních služeb potřebu pomoci v běžném životě, kdy vyvstávají různé situace. Ovšem pokud potřebuje např.senior zajistit donášku obědů a nic jiného nepotřebuje, má zajištěnu pomoc od rodiny , sousedů apod. často je pro naši službu sestavování IP v těchto případech zatěžující a z mého pohledu zbytečné.
Souhlasím s Vámi, paní Filipová. Složité plánování kolem donášky obědů je opravdu ztráta času. Vzpomínám si na jednu pracovnici, která do plánu napsala, že si s klientem po obědě zazpívá, aby v plánu „něco měla“. Vy jste vlastně popsala jednoduchý plán v kostce. Klient potřebuje donášku obědů, rodina a sousedé poskytují pomoc v dalších oblastech. Tečka. Je to vlastně plán na jeden řádek a není důvod to nějak zvlášť komplikovat. Ale i v tomto případě je dobré za nějaký čas zmapovat, jestli klient kromě obědů už opravdu nic dalšího nepotřebuje. Může se stát, že dnes potřebuje obědy a za půl roku toho už může být více. Ale asi by se klient divil, kdybychom s ním kvůli donášce obědů probírali např. celou jeho životní cestu a vyplňovali spoustu složitých formulářů.
Dobrý den obracím se na Vás s prosbou.Máme spoustu klientů u kterých nevíme kde žili před tím než přišli k nám do zařízení,jaká byla jejich životní cesta,co zažili atd….Jak poté s nimi dělat životní cestu,jak napsat jeho sny,když ani neví co to je,nebo vám odpoví při otázce co by jsi si přál stále to stejné a když se zeptáte podruhé odpoví něco co ani nedává smysl.V těchto případech je opravdu těžké pokusit se o nějaký osobní cíl klienta.Děkuji moc Syková Věra a přeji krásný den.
Paní Sýkorová, pochopil jsem, že máte klienty, kteří vám na přímou otázku nedají rozumnou odpověď. Životní cestu asi dohromady nedáte, ale možná alespoň pár střípků se vám podaří zjistit, když se budete ptát lidí, kteří klienta znají z minulosti (rodina, personál v minulém zařízení). U lidí s problémy v komunikaci je při plánování důležité zapojení týmu pracovníků, kteří s klientem pracují. Ti se pak mohou společně zamýšlet, co pro tohoto klienta můžete společnými silami udělat, jak lépe naplnit jeho potřeby, jak o trochu zlepšit jeho životní podmínky. To pak bude i cíl do plánu, tzn. něco užitečného a ne nic uměle vymyšleného. Více o tomto tématu pojednává sedmá lekce videokurzu Individuální plánování jednouduše, srozumitelně, prakticky – https://adpontes.cz/individualni-planovani.
Dobrý den,
pro mě není ani tak kámen úrazu otázka „PROČ“, ale „JAK“ a jsem ráda za dotaz paní Filipové. Chápu cíl klientky azylového domu pro matky s dětmi, např. „najít si práci“, „najít si bydlení“, ale jaké cíle stanovit u klientů pečovatelské služby, aby to nebyl jen výčet úkonů? Mimochodem článek „Posedlost cílem v individuálním plánování“ se mi velmi líbil – trefné, srozumitelné, vtipné:)
Dobrý den, paní Fáryová, díky za reakci. Chápu, že v pečovatelské službě se cíl v IP jeví jako problém. Ale já bych v tom nehledal nic složitého. Cíl jednoduše vyjadřuje, proč nebo k čemu klient službu využívá. Chce mít klient každý den teplý oběd a to je vše? V pořádku, pro tuto chvíli je tedy cíl, aby měl klient teplý oběd. Proč to komplikovat?
Dobrý den,
proč individuálně plánovat? Protože to vede ke společnému zamyšlení s klientem, co by se dalo v jeho životě zlepšit tak, aby mohl žít co nejběžněji. V naší terénní městské pečovatelské službě se snažíme např., aby nebyl doma neustále sám (účast v těžkých chvílích či v osamělosti), aby měl spojení se světem (doprovody za přáteli, do obchodů, do knihovny, samozřejmě k lékařům, projížďka po městě, kde bydlí, ale kam se už několik let nemohl ze zdravotních důvodů podívat), aby si užíval svůj volný čas co nejpříjemněji (dovoz časopisů či knih, pokud může číst) atd. Cílem zkrátka je, aby si klient mohl splnit své sny, pokud to jen trochu jde a žít jako plnohodnotný člověk = pomoci mu překonávat bariéry, které mu bez naší pomoci neumožňují to, co by si přál. A pokud nemůže či neumí říci, co by si přál? Pak je třeba jej pozorovat při poskytování úkonů, poznat ho a zkusit odhadnout, co by mu udělalo radost či zjednodušilo život nebo ulevilo od bolesti. To je přeci též významný cíl. Tj. pokud vozím jen oběd, nekončí tento úkon pouhým předáním. Zároveň se vždy ptáme, jestli klient něco nepotřebuje, co by si přál. Chvíli s ním „povídáme“, abychom lépe vytušili, co ho trápí a s čím mu můžeme pomoci.
Dobrý den, paní Štádlerová, myslím, že se Vám podařilo vyjádřit smysl plánování v pečovatelské službě úplně zřetelně a přesně. Děkuji.